Namísto svatojánské pouti se letos žďárská delegace vydala na dalekou pouť do partnerského města Cairanne v jižní Francii. Cestovali jsme pohodlným autobusem společnosti Zdar, přesto jsme se po celonoční a celodenní jízdě cítili unaveni podobně jako Hannibal, jehož vojsko nedaleko odtud překročilo řeku Rhônu a místní starověcí obyvatelé nevěřícně zírali, jak 100 000 mužů a 37 slonů kráčí rovinami směrem k Alpským průsmykům. První vinice zde založili nedlouho poté, vojska jimi však kráčela po celý středověk, zejména v dobách, kdy v nedalekém Avignonu sídlil papež a obyvatelé žili v opevněném městě na vrcholu nízkého pahorku, odkud mohli dobře sledovat, zda z okolních vesnic nepřicházejí signály upozorňující na blížící se nepřátelské nájezdníky. Dnes je historické kamenné srdce města především turistickým lákadlem, zatímco obyvatelé žijí blíže vinicím, někdy přímo v nich. Najdete tu sem tam olivu, místy trsy levandulí a ostrůvky růží, jinak se kolem vás donekonečna táhnou jen a jen vinice a kolem vína se zde také všechno točí. A vinná réva vrací obyvatelům jejich lásku a péči hojností sklizně mimořádné kvality, která před třemi lety získala světové ocenění – cru Côtes du Rhône, tedy doložku stejné kvality, jakou se pyšní třeba slavné Châteauneuf-du-Pape. Sedíme ve stínu platanů na náměstí-parku Esplanade Žďár nad Sázavou a já si uvědomuji, že jsme sem nejeli tu dálku ani kvůli vínu, ani kvůli historickým pamětihodnostem, ani kvůli přírodním krásám, ale kvůli přátelům. Cairannští si letos připomínají 40 let partnerství s belgickým Flobecquem a 15 let od podpisu vzájemné spolupráce s námi. Dokud se budeme setkávat jako přátelé nad sklenkou vína, dokud budeme společně prolézat jeskyně v Aven d`Orgnac a šplhat na skály nad kaňonem řeky Ardèche, bude mít smysl trmácet se celý den a celou noc přes celou Evropu a zase zpátky. Dokud budeme přáteli, bude mír, málem bychom si už řekli, když v tom na náměstí Žďár nad Sázavou vtrhnou rozjaření mušketýři a s provensálským šarmem odhazují v dál široké klobouky, tasí ostré kordy, v druhé ruce skrytou dýku. Propukají první souboje a málem už se žďárským Flamberkům podaří dobýt celý kraj Orange, v tom se však ozve potlesk, Belgičané i Francouzi jsou nadšeni z představení, které jsme přivezli, hlavně z nočních soubojů zapálenými kordy. Kruhovou křižovatkou projíždí již pošesté kolem dokola červený Renault, děti zírají na naše mušketýry s otevřenou pusou, dospělí fotí. Nezbývá než pogratulovat Flamberku za všechna skvělá vystoupení, Václavu Košťálovi za vynikající organizaci i tlumočení a vydat se na cestu domů. Za rok se všichni setkáme znovu, tentokrát u nás.

Mgr. Zbyněk Vintr, předseda Komise pro mezinárodní a regionální spolupráci