Nad sobotním ránem se kupí šedé mraky, vzduch voní po vodě. Je začátek jara. Na místo srazu přicházíme v gumákách, bundách, v termoskách si neseme horký čaj a kávu. Zdravíme se, vykládáme vtípky – není nic lepšího, než se hned z kraje dne dobře naladit. Před pár týdny jsme se sešli, abychom si promysleli vše podstatné k nadcházejícím komunálním volbám. Po probrání všech důležitých bodu jsme došli i na finanční stránku věci…, no, a co kdybychom si šli přivydělat? Na brigádu! Možná nás tím nápadem inspirovali synové, co chodí v zimě do lesa stahovat dřevo. A tak jsme tady. Poslední stovky metru zvládl už jen teréňák s přívěsným vozíkem, ve kterém jsme natřásali své tělesné schránky. Les je v prudkém svahu (tady ani laně nechodí pít), nasazujeme si pracovní rukavice a do toho, at je brzy hotovo. Motorovka se zakousává do dřeva, hromady klestí a popadaných kmenu se vrší, kloužeme blátem, spadaným listím a jehlicím. Odpoledne se rozpršelo naplno. Studené šaty se nám lepí na tělo. Odcházíme. Trocha nepohody nevadí. Chuť pracovat a mít dobré vztahy mezi sebou vítězí. Na celé čáře. Máme to odzkoušeno.