Letošní komunální volby nás zahltí slogany ze dvou stran. Některé strany (ty, co vládnou) budou říkat, jak je u nás všechno skvělé, co všechno nám postavily, opravily a zachránily. Jiné strany (ty, co by vládnout chtěly) budou naopak říkat, jak je všechno úplně špatně, nic se nedaří a nikdo nic nedělá. Jak už to bývá, pravda leží někde uprostřed. Není potřeba dělat všechno úplně jinak, ale není ani možné dělat všechno úplně stejně jako dosud. Žďár nepotřebuje vševědoucí spasitele, ale naději, že politika může být skutečně službou občanům, a nikoli jen výtahem k moci, že radnice odvádí poctivou práci, kterou není potřeba donekonečna reklamovat.

Narodil jste se jako většina z nás v Novém Městě na Moravě, ale celý život žijete ve Žďáře. Čím pro vás Žďár je?
Město jsem začal poznávat v 70. letech, kdy jsem bydlel na Nerudově ulici. S kamarády jsme si hráli na staveništích nově vznikajících sídlišť. Občas jsem zašel tátovi pro pivo do Conventu, to ale bývalo úplně jiné místo než dnes. V pekárně nedaleko náměstí to vždycky nádherně vonělo.

Za nákupy se tehdy chodilo na náměstí, které bylo místem setkávání lidí a centrem všeho dění. To všechno odnesl čas. Dobu i budovy…
Ale přinesl i spoustu nového. Přitom myšlenky, cit a hrdost na město ve mně navždy zůstaly. Žďár je pro mě domovem, kam se s radostí vždy vracím. Je pro mě místem, kde mám spoustu přátel.

Ve svém profilu jste napsal, že město je jako strom, který by měl růst a sílit, poskytovat bezpečí a pohodu. Jak jste to myslel?
Žďár je pro mě místem, které se dá utvářet tak, aby jeho obyvatelé měli k sobě blízko, potkávali se, zdravili se, bavili se spolu a rádi se sem vraceli.

V jaké kondici je dnes ten strom? Nese dobré ovoce?
Osobně si myslím, že Žďár má zdravé a silné kořeny v lidech, kteří jej chtějí zušlechtit a posunout na výsluní mezi ostatní města. Ale například urbanistika města pokulhává. Motivační podpora mladých rodin stagnuje. Město je kultivováno nevyváženě a je zde, smím-li si znovu vypůjčit přirovnání ke stromu, mnoho sadařů, kteří se starají o svůj roub na úkor ostatních.

Co vás ve Žďáře nejvíc trápí?
Město Žďár stárne a obyvatel v poslední době rok za rokem ubývá. Za posledních 10 let se snížil počet obyvatel o 10 procent a dostali jsme se zhruba na úroveň roku 1987.

Čím to je?
Myslím si, že pokud by ve městě a regionu byl dostatek pracovních míst, dobrá kvalita bydlení a jako bonus sport a zábava, nebyl by důvod odejít. Samozřejmě s tím souvisí i odchod studentů na univerzity a určitá spádovost okolních měst a obcí.

Je s tím vůbec možné něco udělat? Připravit stavební parcely město může, ale vytvořit mávnutím kouzelného proutku nové pracovní příležitosti se mu asi jen těžko podaří.
Může však aktivně pracovat na hledání investorů do stále ještě ne plně obsazené průmyslové zóny města. A samozřejmě se snažit o její další rozšíření, včetně zaměření na kvalifikovanou pracovní sílu, aby nám absolventi vysokých škol nemuseli utíkat do velkých měst.
Také jsme několikrát diskutovali možnost startovacích bytů pro mladé a začínající rodiny. Cena parcel na výstavbu je pro mladé rodiny neúměrně vysoká. Máme ve městě poměrně dobrý systém sociální péče o seniory, ale na mladé se stále zapomíná.

Nepostarají se ale mladí o sebe na rozdíl od seniorů sami?
Hovořím z vlastní zkušenosti, kdy nám rodiče poskytli po svatbě malometrážní byt 1+1. Byl to vynikající start. Měli jsme základ, kde jsme se naučili hospodařit a nic nám nebránilo vychovat zde dvě děti. S třetím dítětem jsme si pak už sami mohli pořídit třípokojový byt.

Pokračování příště