Zveřejněním tohoto pracovního materiálu bych chtěl přispět k řešení problematiky cyklodopravy v našem městě. Jistě se shodneme na tom, že budování cyklostezek / cyklochodníků / cyklopruhů představuje moderní trend podpory alternativních způsobů přepravy obyvatel jak pro cyklisty, in-line bruslaře, koloběžkáře, tak i pro samotné chodce. Je to přeprava ekologická, zdraví prospívající a zároveň představuje alternativu pro všudypřítomnou automobilovou dopravu v městských centrech.
V přiložené galerii najdete fotografie spolu s krátkým komentářem, který je důležitý pro pochopení obrazového materiálu a který někdy aktuálně odkazuje na podobnosti s naším městem. Fotogalerie rozhodně stojí za shlédnutí. Jedná se o fotografie pořízené během mého pobytu v tamějších lázních. Kromě absolvování všech předepsaných lázeňských procedur a masáží jsem se zde též věnoval sportu - cyklistice. A musím říct, že jsem byl opravdu nadšený ze systému cyklostezek, který tam vybudovali. Zároveň si myslím, že bychom se jako město Žďár mohli inspirovat, protože Poděbrady jsou v budování cyklostezek o krok (možná o dva) dále než my, a přitom jsou to města do značné míry podobná. Stručně řečeno - čím si jsou Poděbrady a Žďár ohledně cyklostezek podobné? Je tu trochu rozdíl ve velikosti, ale společným jmenovatelem je zde řeka - Labe, respektive Sázava, a kolem nich procházející cyklostezka. Ta naše je výrazně kratší, ta Polabská vede k Nymburku a dále na SZ až k našim německým sousedům. K Nymburku můžete jet po pravém nebo levém břehu řeky, můžete si vybrat. Na jih se po stezce zase dostanete až do Libic nad Cidlinou. Co se týče kvality, tak ta naše /novější/ cyklostezka je na tom o poznání lépe, Polabská cyklostezka je na některých místech poškozena kořenovým systémem okolních stromů.
Čím se lišíme? Je to prosté. Asi před dvěma lety se poděbradská radnice rozhodla vybudovat v celém městě /čítajícím cca 14 tis. obyvatel bez rekreantů/ promyšlený SYSTÉM CYKLOCHOCHODNÍKŮ A CYKLOSTEZEK, který je napojený na HLAVNÍ CYKLOSTEZKU KOLEM LABE. Co se jim v rámci tohoto systému podařilo? Především - kola zmizela z hlavního průtahu městem, silnice č.611 a 331 , která je v centru Poděbrad úzká a pro cyklisty nebezpečná (prochází též přímo přes místní náměstí). Překlenuli řeku Labe mostem pro cyklisty a chodce a napojili tak cyklostezku na místní přírodní koupaliště, mimochodem, tak nějak si představuji někdy v blízké budoucnosti naši Pilskou nádrž - písečná pláž, sportoviště, dětské hřiště, skluzavka pro děti i dospělé, půjčovna loděk a hlavně: voda vhodná ke koupání po celou sezónu. Městská část cyklostezek/cyklochodníků vede středem odpočinkové části města, kolem parků, částečně městskou zástavbou a vedlejšími nebo jednosměrnými ulicemi. Tyto přípojky se záměrně vyhýbají hlavnímu silničnímu tahu, který je velmi frekventovaný. Byl jsem překvapen, jak relativně málo místa stačilo na některých komunikacích na zbudování funkční cyklostezky. Většina těchto přípojek na hlavní stezku je zhotovena ve formě cyklochodníků, s odděleným pruhem pro cyklisty a chodce. Na základě svého pozorování mohu potvrdit, že - s trochou ohleduplnosti na obou stranách - tento systém opravdu funguje. Tou ohleduplností a rozumným přístupem myslím především na cyklisty, kteří se musí přesunovat po cyklochodníku pomalejším tempem a obezřetněji, nežli na hlavní cyklostezce kolem Labe.
Dále bych chtěl upozornit na několik věcí, které by stálo zato od poděbradského systému "okoukat":

1. Bezbariérový systém /viz foto/ uspořádání cyklochodníku / cyklostezky a začlenění dalších prvků (stromy, lavičky, koše) do tohoto systému. Dostatečný počet odpočívadel, stojanů na kola, laviček a košů podél celé stezky v jednotném a festovním provedení.
2. Co se týče povrchu, asfalt ustupuje dláždění, tj. barevně odlišené cyklochodníky/stezky se zámkovou dlažbou působí mnohem estetičtějším dojmem, asfalt se objevuje pouze na hlavní cyklostezce podél Labe a na mostech.
3. Barevné odlišení povrchu stezky a chodníku při přejezdu/přechodu přes most (vlastně existuje trojí značení – barevné odlišení povrchu, symbol kola / chodce vyznačený na příslušném pruhu a dopravní značka stezka pro cyklisty / chodce (viz foto).
4. Možnost zbudování esteticky působícího mostu přes řeku pouze pro pěší a cyklisty, v našem městě by byl vzhledem k velikosti řeky samozřejmě mnohem menší a méně nákladný; možnost realizace podjezdů pod některými mosty, aby se zabránilo křížení cyklostezky s frekventovanou silnicí.
5. Značení na silnici, které dovoluje / zakazuje cyklistům vjezd, v závislosti na existenci paralelně vedoucí stezky! Ve Žďáře by bylo ideální těmito značkami označit úsek silnice 1.třídy směrem od centra ke klášteru, kolem kterého vede paralelní cyklostezka.
6. Jednoduché značení směru jízdy u cyklochodníků/stezek formou nastříkaného symbolu "kola" v požadovaném směru jízdy, značky přikazující cyklistům sesednout z kola, apod.
7. Postupné budování sítě sportovišť, dětských hřišť a občerstvovacích stanic podél stezky.
8. Cyklisté mohou využít možnosti nájezdu ze stezky na hlavní silnici bez toho, aby museli zastavovat před vedlejší /viz foto/ a poté plynule pokračují v jízdě po stezce.
9. Velikost cyklostezky/chodníku se přizpůsobuje okolní zástavbě a velikosti hlavní komunikace pro auta, někde vedou dva pruhy v obousměrném provozu, někde jeden po každé straně silnice, někde pouze cyklopruh (ten sem zahlédl pouze jeden, byl zbudovaný v jednosměrné, málo frekventované ulici - viz foto).
10. Napojení stezky na vedlejší města /cyklisté se přesunují každodenně do práce ve směru Poděbrady – Nymburk, cca 8km/ Zde mají cyklisté o jednu výhodu navíc, je to stále po rovině, což je pro nás "horaly" trochu nuda.

Kromě uvedených kladů má i tento systém nějaké nedostatky, na které jsem přišel na základě rozhovoru s místními obyvateli. Mimo jiné:

• Některé cyklochodníky/stezky jsou až příliš úzké, může dojít ke kolizi mezi cyklisty a chodci (1.5m cyklostezka vedle 1m širokého chodníku) nebo mezi auty a cyklisty/chodci při výjezdu z garáží (viz foto).
• S projektem zřejmě přišla stavební firma bez předchozí konzultace s místními iniciativami a jednotlivci, kteří by v některých případech navrhovali změnit směr přípojek (neověřená informace).

V zásadě je to však systém, který funguje, vyžaduje minimální údržbu a úklid /dlažba, zeleň, koše, kvalitní lavičky/ a hlavně přináší bezpečný způsob cyklo a jiné alternativní dopravy centrem města. Automobilisté též jistě ocení, že se jim cyklisté již nemotají po frekventované a úzké hlavní silnici. Na dodržování pravidel často dohlíží dopravní / městská policie.
No a na závěr pár poznámek a námětů k budoucímu rozvoji SYSTÉMU cyklostezek ve Žďáře:

• Místní vyasfaltované 5 – 6m široké bulváry poskytují dostatečný prostor pro kompletní revitalizaci myslím tím především vyasfaltované chodníky v centru: pěší zóna, prostor v atriu (před bývalou Manou), chodník kolem bazénu, asfaltová silnička nad 4.ZŠ, asfaltová plocha podél nákupních domů na náměstí s betonovými květináči, chodník před knihovnou, ale třeba i asfaltový chodník podél silnice 1.třídy na Libušíně, chodník od firmy Hettich směrem ke kruhovému objezdu u nákupního centra podél Jihlavské ul., což by bylo vhodné pokračování stezky od Radonína, atd., atd. / Tyto často rozbité a pro chodce, maminky s kočárky a handicapované na vozíku již přímo nebezpečné „chodníky“ předělat v rámci SYSTÉMU na barevně odlišené vydlážděné a bezbariérové cyklochodníky s oddělenými pruhy pro chodce a cyklisty.
• Upravit „zkratky“ nebo chodníky, které cyklisté stejně již využívají (někdy s rizikem vystavení pokuty), na cyklochodníky - mimo jiné: propojka mezi cyklistickou stezkou kolem Sázavy a stezkou podél silnice 1.třídy - směrem od Sauny k hlavní silnici, chodník před knihovnou, některé vyšlapané cestičky ke stezce (na Libušíně kolem potoku ze Staviště), atd.
• Po vybudování stezek/chodníků barevně označit některé mosty symboly směru pro cyklisty / chodce - tam, kde navazují na cyklostezku - např. most 1.máje, oba mosty nad železniční tratí, apod.
• Překlenout břeh Sázavy na Farských humnech mostem pro cyklisty / pěší a vyhnout se tak hlavní silnici /podjezdem pod mostem 1.Máje/ a napojením na stávající cyklostezku, uvažovat o dalších možnostech podjezdů, kterými by se mohli cyklisté vyhnout riskantnímu přejíždění hlavních silničních tahů.
• Vybudovat odpočívadla, jedno z nich by se např. mohlo zbudovat na místě pod viaduktem, které upravili pracovníci firmy opravující železniční most.
• V neposlední řadě také řádně udržovat stávající hlavní cyklostezku, na některých místech ji zárůstá okolní vegetace, u laviček chybí koše nebo jsou poškozeny vandaly, na několika místech je poškozený povrch. Na některých místech (stezka od Penny směrem k Hamrům) není dosud vyznačena bílá dělící čára.
• Ve spolupráci s odpovídajícími dopravními orgány se snažit o instalaci značek, které zakazují vjezd cyklistů na silnici 1.třídy, pokud paralelně s ní vede cyklostezka, samozřejmě s následným dohledem policie nad dodržováním tohoto značení.
• Není vyřešen způsob, jakým by se cyklisté mohli bezpečně dostat přes frekventované náměstí Republiky.

Vím, že spoustu podobných věcí řešila nebo řeší Komise rozvoje města ZR a že existuje koncepce rozvoje cyklodopravy ve městě (nebo spíš mimo město), ale nepřijde mi, že by se v posledních letech dosáhlo nějakého hmatatelného výsledku.
Domnívám se, že dříve /v 90.letech a na přelomu tisíciletí/ byla cyklostezkám ve Žďáře věnována větší pozornost, každý rok se město snažilo vybudovat nový úsek. No a teď to nějak ustrnulo, jako by vše bylo hotovo a aktivita města v oblasti dopravy se výhradně soustřeďuje na opravu hlavních silničních tahů. Pro větší bezpečnost cyklistů a vyšší dostupnost cyklodopravy potřebuje naše město postupně ZAČÍT BUDOVAT podobně promyšlený SYSTÉM přípojek na hlavní cyklostezku, jaký mají např. ve srovnatelných Poděbradech.
Co se týče financování, je jistě možné zažádat o dotaci a v poslední době je v dotačních titulech Žďár velice úspěšný. Spíše se jedná o otázku, zda ucelený systém stezek a chodníků budovat postupně metodou "per partes" nebo najednou v rámci jednoho projektu. Obávám se, aby vše neskončilo u podobných plácnutí do vody, které jsou jistě učiněny v dobré víře - např. dle paní starostky by bylo vhodné v rámci oprav náměstí zlikvidovat betonové květináče a místo nich udělat pruh pro cyklisty. Pokud však půjde pouze o pruh od někudy nikam, spíše to místní cyklodopravě uškodí. Právě naopak: mělo by jít o kompletní a promyšlenou revitalizaci asfaltových ploch v centru města, z nichž některé by se přeměnily na cyklochodníky / stezky s napojením na hlavní stezku podél řeky Sázavy.
Poznámka na závěr: v neposlední řadě by se naše město mohlo inspirovat parádním hřištěm pro děti s názvem Tomovy parky /viz kontakt na firmu na fotografii/. Při pozorném pohledu na fotodokumentaci je zřejmé, že se jedná o trochu jiné hřiště, než jsou ta naše tradiční a uniformní (prolézačka, skluzavka, houpačka, a to je vše). Toto hřiště zahrnuje na tucet různých originálních atrakcí pro děti, které zde spolu s rodiči mohou strávit spoustu času zábavnou formou. Jednotlivé atrakce jsou multifunkční a vybízejí děti k samostatnému zkoumání. Rodiče mají k dispozici dostatek laviček a odpočinkových ploch, ze kterých na děti mohou dohlížet. U hřiště je dostatečný počet stojanů na kola. V blízkosti je pramen s pitnou vodou. Kdykoli jsem šel okolo, bylo hřiště plné. A co více – firma i po zhotovení hřiště udržuje a operativně opravuje, když se něco rozbije. Celé hřiště je samozřejmě oplocené a uzamykatelné. Finanční náklady mi nejsou známy, ale při kontaktu s firmou by asi nebyl problém vše zjistit. Což takhle jedno podobné dětské hřiště pro Žďár?
Tak to je asi všechno, pokud jste dočetli až do konce, tak děkuji za pozornost a za věnovaný čas, kterého se dnes tak nedostává. Kdybyste chtěli použít jakýkoli podnět či inspiraci z tohoto materiálu či fotopřílohy pro eventuální projekty podporující cyklodopravu v našem městě, byl bych vskutku potěšen.
Případné kontakty a další informace lze najít na webových stránkách města Poděbrady:
www.mesto-podebrady.cz

Autor: Jiří Dokulil